• 1
  • 2
  • 3
  • 4

mezi-na-odskok

4. Západočeská ornitologická konference 23.-25. 11. 2018

Ve dnech 23. - 25. listopadu se uskutečnila již 4. Západočeská ornitologická konference. Konference tentokrát proběhla v hotelu Hubertus v obci Poběžovice, kde jsme měli zajištěn komfort pod jednou střechou. Jednak konferenční sál,

tak restauraci s celodenním stravováním a také ubytování.
   Účastníci, kterých se sešlo celkem 38, se scházeli již v pátek v podvečer, protože večer byla již na 19:30 hod naplánovaná přednáška J. Grünwalda Země tisíce kopců a perla Afriky z pohledu birdwatchera, o cestě do Rwandy. Honza nám vyprávěl zážitky z této cesty. Byly zde zmíněny různé druhy ptáků, ale i některých savců, kteří v uvedené oblasti žijí. Jako problém se v Africe jeví určování některých druhů ptáků, např. správně určit snovače, aniž bychom dobře znali prostředí a zdejší podmínky, je někdy nemožné. Přednáška byla velice zajímavá a po jejím skončení jsme se odebrali do místního salonku, kde jsme setrvali až do zavíracích hodin.
   Druhý den ráno jsme začali snídaní a již následovala první přednáška P. Bergmana Několik poznámek k výskytu ptačí chřipky vysoce patogenního subtypu viru H5N8/H5N5 u volně žijících ptáků v České republice a na Slovensku na začátku roku 2017, jejíž součástí bylo krátké video o šíření této nákazy. Následovala přednáška skupiny autorů J. Pykala, J. Vlčka & T. Bodnára Účinnost agro-envi opatření pro chřástala polního v Novohradských horách, na Šumavě a ve Slavkovském lese. Autoři se zabývali i metodikou pro tato opatření, jako např. kdy sekat plochy, na kterých se chřástal vyskytuje, jak je sekat apod. Jednalo se o plochy ve třech třech oblastech. Novohradské hory, Šumavu a Slavkovský les. Součástí byla také průměrná hustota volajících chřástalů v jednotlivých oblastech a doporučení pro „Crex agro-envi“ v dalších letech.
   Š. Vančurová ve svém referátu Rozboru výsledků JPSP z let 2007-2018 na transektu v Plzni -Doubravce představila výsledky sčítání ptáků za toto období. Nejpočetnějším druhem byla pěnkava obecná, naopak nejméně početným byl např. holub domácí a rákosník velký. J. Hora & R. Vacík nás krátce seznámili s předběžnými výsledky z akce, která proběhla v letošním roce na území západních Čech a to: Labuť velká v západních Čechách v roce 2018. Celkem bylo kontrolováno ve dvou termínech 1 616 lokalit a počet účastníků sčítání byl 56. V měsíci červnu bylo zjištěno celkem 368 mláďat na 184 lokalitách a celkový průměrný počet mláďat byl 4,8. Krátce zmínili také možnost rozlišení mláďat u bílých mláďat (immutabilis) a to barvou zobáku a nohou. Bílá forma má zobák a nohy masově zbarvený a šedá mláďata mají černé barvy. J. Vlček přenesl referát na téma Populační trend chřástala polního - západní Šumava, Slavkovský les a dopolední blok přednášek ukončil P. Lang o pozorování a focení ptactva.
   Po obědě bylo přichystáno malé překvapení v podobě předání Ceny ČSO pro Libora, za propagaci ornitologie. Poté K. Makoň zavzpomínal na 25 let od založení DES OP a ZSŽ Plzeň a P. Musil Dlouhodobé změny zimovišť vodních ptáků a jejich význam pro efektivní ochranu jejich populací. Následovala přednáška A. Šenkýřové Přehrady a industriální vody: významná zimoviště vodních ptáků. Po přestávce přítomné seznámil P. Jaška o výskytu a rozšíření bekasiny otavní ve Slavkovském lese. Jedná se o druh, který celkově velmi ubývá.
   M. Podhrázský představil Kam létají husy z Plzeňska? V posledních letech se objevují límcované husy i v naší oblasti. Situace je způsobena díky označování hus krčními límci nejen na Plzeňsku, ale i na jiných místech Česka. Husa označená límcem P02 v roce 2017 na Tachovsku byla v říjnu 2018 pozorována v Sasku v Německu. L. Peške nás seznámil jak nová telemetrická zařízení Anitra rozšiřují možnosti ornitologických výzkumů. Jak je všem známo, Luboš se věnuje telemetrii a tak ani jeho přednáška nemohla být o ničem jiném, než o nových způsobech sledování ptáků pomocí vysílaček. Představil nové typy vysílačů od firmy Anitra, např. které se jako kroužek dají umístit na nohu ptáka, ale je také možnost zjistit teplotu vejce při inkubace a další údaje. K. Poláková & spol. představily Populační dynamiku zrzohlávky rudozobé, jejíž populace se na území ČR pomalu zvyšuje. Sledovanou oblastí v tomto případě bylo CHKO Třeboňsko, kdy byl prováděn monitoring na 175 rybnících. Opět dostal slovo P. Musil & kol. a Zachytitelnost individuálně značených kachen a její vliv na přesnost odhadu velikosti hnízdních populací kachen. Po jeho skončení následovala večeře a poté očekávaná přednáška M. Šálka Ptactvo jižního Podubají z okénka Mazdy 3. Mirek posluchače seznámil se svou cestou do SAR, jak se tam dostal a co tam s kolegy dělali. Několik kilometrů jižně od Dubaje jsou lokality (nádrže) s vodou, kde žijí nejen vodní ptáci. A s těmito druhy jsme byli seznámeni.
   Po skončení následovalo společné posezení účastníků konference v salonku místního hotelu, kde se rozvinula diskuze o databázi birds.cs/avif, (a později i na jednom z pokojů).
   Druhý den po snídani informoval opět P. Jaška & spol.: Dva roky projektu RAS v NPR Soos. Nejdříve krátce pohovořil o PR Soos a projektu RAS na lokalitě. Poté se již věnoval druhům zde odchycených, jako např. slavíku modráčkovi, rákosníku obecnému a proužkovanému, strnadu rákosnímu a moudivláčku lužnímu. Zaměřil se také na problematiku výskytu prasat divokých a zmínil nutnost omezení výskytu tohoto druhu.
   M. Prokopová představila sovy Českého lesa. Nejrozšířenějším druhem je puštík obecný, dále kulíšek nejmenší, sýc rousný, výr velký, kalous ušatý. V podhúří ČL je to sova pálená, kalous pustovka a v jižní části CHKO puštík bělavý. Tento druh by zde ale mohl přibývat, díky vypouštění v Německu. K. Machač představil Putování za jeřáby popelavými (Grus grus) na Tachovsko. Zmínil např., že maximálního výskytu jeřábů při podzimním tahu bylo dosaženo v roce 2016, kdy se na loukách v okolí Tisové pohybovalo po dobu 14 dnů asi 200 jeřábů. V roce 2017 a 2018 na Tachovsku prokazatelně hnízdilo 5 párů. V letošním roce se podařilo pozorovatve skupině protahujících jeřábů mladého jedince označeného barevnými kroužky a vysílačkou. Kroužkován a vysílačku dostal jako mládě v roce 2017 v Estonsku. Velmi zajímavý údaj.
   Z. Vermouzek krátce představil projekt Ptačí hodinka. Jedná se o nový program sčítání ptáků na krmítkách po dobu 1 hodiny. Tento projekt se dá prakticky na každé zahradě opatřené krmítkem, kam chodí ptáci. Příští rok se akce uskuteční ve dnech 4. - 6. ledna. V následující přednášce představil První předběžné výsledky LSD. Zmínil metodiku, kdy se na úseku dlouhém 1 km za 1 hodinu zaznamenávají všichni ptáci do mapy. Dosud se zúčastnilo 36 spolupracovníků, kteří získali 4094 záznamů o poloze a chování 12 709 jedinců 101 druhů ptáků. Zmínil se také o analýze dat, diverzitě v různých typech biotopů, vzdálenosti ptáka od linie aj.
   A.Gibiš zmínil možnou forma a obsah prezentace birdwatchingu (či avifauny oblasti) pro školy a veřejnost a P. Řepa představil výskyt králíčka obecného a ohnivého a sýkory uhelníčka a parukářky v lidských sídlech v ČR. Využil zde databázi birds.cz/avif/. Po přestávce dostal slovo opět M. Šálek a Strasti a slasti čejek černoprsých Vanellus indicus eigneri: o životních strategiích ptáků pod žhnoucím arabským sluncem. Výzkum probíhal na již nám známé lokalitě jižně od Dubaje. Seznámil nás o týmu spolupracovníků, způsobu odchytu čejek, monitoringu inkubace vajec (jakou teplotu rodiče udržují), způsobu umístění hnízda a dalšímu výzkumu. Navazovala přednáška K. Brynychové & spol. Strasti a slasti čejek černoprsých Vanellus indicus eigneri: Hnízdní úspěšnost a aktivita kuřat. Ta se zabývala načasováním hnízdění, úspěšností hnízdění, sledování aktivity kuřat pomocí akcelerometru. Výzkum by měl v budoucích letech dále pokračovat, již nyní se těšíme na další výsledky.
   L. Schröpfer a P. Růžek v poslední přednášce představili Projekt Ptáci jihozápadního Plzeňska aneb co s tisícovkami faunistických dat. Jedná se o sběr ornitologických dat a jejich využití na uměle sledované ploše v okolí Holýšova o velikosti 520 km². Např. fenologická data, mortalita ptáků, vzestup (pokles) početnosti druhů a další údaje.
   Jelikož to byla poslední přednáška, R. Vacík konferenci ukončil, poděkoval všem organizátorům a účastníkům. Konference proběhla v komorním duchu, všichni účastníci měli dostatek času a možnosti si popovídat. Zároveň jsme si slíbili, že se za 5 let sejdeme znovu. Již máme potvrzeného prvního účastníka, a tím je M. Šálek. Tak tedy ahoj za 5 let.
Několik fotografií z akce Zde

www.facebook.com/HolysovskyOrnitologickyKlub

 

Ornithological Club of Holysov

Husova 302

CZ-345 62 Holysov

Czech Republic, Europe
phone: +420 732 370 036

Bankovní spojení:

číslo účtu: 107-8860840217/0100

IČO: 68832869

Všechna práva vyhrazena

        ČSO  Zpča  ČSOPa 

     Rorýsi  Sycekobecny  Monitoring-vodních-ptáků-v-ČR  Birdwatcher

      Honza-Haber  Honza-Veber  Klub-300  Tachov 

             Trektellen  Vogelwarte-Sempach  vso-web  Včpa        

Fatbirder's Top 1000 Birding Websites    TOPlist